cesta Žabljak - Nikšić - Grahovo - Risan - Kotor - Lepetane - Dubrovnik        index


Poslední pohledy na Durmitor




I na druhou stranu je hezkej pohled









Jedeme směrem na Nikšić. Dolina Bukovice/Pridvorice (před Šavnikem)











Zase bude pršet. Počasí nám na Durmitor vyšlo dokonale




















Projeli jsme Nikšić a tohle už je Slansko Jezero.

Normální průvodce by se zaradoval, že je na hlavní silnici, a hurá k moři. Jenže já zvolil úzkou, klikatou asfaltku, která skoro ani není na mapě. Teda naopak - na mapě je, ale v terénu nee. O kus dál je další, podobná.  V mapě Marco Polo: Dalmátské pobřeží, 1:300 000 je vyznačena červeně ("důležitá hlavní silnice"). V praxi se pak ukazuje, že ta červená buď neexistuje vůbec, nebo je tak špatná, že jsme ji považovali za lesní cestu. Musíme vzít zavděk žlutou silnicí (Vilusi - Grabovac). Ta se má po několika kilometrech zase spojit s tou červenou, ale ani v tom místě jsme si té červené nevšimli... Mám rád odlehlá místa. Jak asi vypadá taková vesnička, hodiny vzdálená od hlavní silnice? Tímhle tahem jsem si znepřátelil skoro celej autobus, i když jsem to oficiálně prezentoval jako Chceme vidět Kotor a nechceme to objíždět přes Bosnu nebo Podgoricu.

No, vlastně se ani nedivím. Byla to sice zkratka, ale ztratili jsme tam několik hodin, navíc občas bylo jedno z osmi kol autobusu ve vzduchu, to když byla zatáčka moc ostrá... a dole pod srázem občas trosky nějakého auta. Sláva řidičům, a hanba mi! Ale, je to jen 47km. Posledních 10 km pod sebou vidíme Kotorský záliv, docela malebně. Sjíždíme do Risanu.




Blížíme se k pobřeží a tohle už je typická jadranská krajina: vyprahlá, bezvodá, skoro neosídlená, porostlá Šibljakem (keřema s akátem, který vyrostly na místě původních krásnejch lesů - dřevo bylo kdysi vytěženo na stavbu lodí). Kdyby se nám tu ten bus rozbil, tak mne klienti asi zlynčujou.









To je ten záliv, dole Risan




Kdo z vás někdy žil na plachetnici, ten dobře ví, jakym požehnáním takovej záliv je. Když přijdou vichřice, tady hezky za větrem a hlavně chráněnej před vlnama hodit kotvu...


A to už je Kotor. Vidíte ty hradby?


Zpustlej věžák


Z hradeb skáče místní mládež dolů do moře. Z některejch záběrů jsem pro vás udělal výřez.























Kotor





Film by Emir Kosturica


Silnici zacpal náklaďák, kterýmu ulítla náprava. Koupání má něco do sebe, protože do zálivu tady vtýká ledová říčka, a když člověk plave v jejím ústí, může střídat ledovou a krásně teplou vodu... skotský střiky. Silnice po druhym břehu je delsí, ale širší, ta by se asi nezacpala. Ještě, že to nikdo z účastníků neví, to už by mne zabili.




Ta prča s náklaďákem byla u Prčanj


Trajekt do Kamenari. Za autobus - 12,50 euro.


Lepetane


Tenhle člověk našemu průvodci č. 2 vnutil několik parfémů... Hned potom slevil na polovic... Zácpa nás zdržela, tak rychle hledáme kemp - Zeleniki. Přes ulici je moře, takže proč ne.

Další část                index

Všechny fotografie: Copyright. Nepoužívat bez mého písemného svolení.

Dotazy, názory, nápady: Petr@durmitor.wz.cz