Pohoří Durmitor                        index


Nejdřív to vypadá bledě - přihnala se studená fronta. Jestli bude nahoře mlha, naše výstupy na vrcholy jsou vážně ohroženy. Vloni jsem tu zažil vítr, déšť se sněhem, mlhu - a bylo to velice svízelné. Kdyby mne po hřebenech nedoprovázel místní pes Goran.... Přesto odjíždíme autobusem na druhou stranu pohoří - ať jsme aspoň připraveni.



Lesy kolem Žabljaku mne pokaždé fascinujou. Nejsou nijak zvláštní nebo divoký, ale promlouvá ke mně ta majestátnost smrků a ta pohostinnost zelený, svěží louky.


Tohle už je po cestě kolem hor. Ty planiny tu nejsou odjakživa - lesy vypálili kdysi Turci, aby se v nich nemohli ukrývat rebelové. Ale i ta planina má hodně do sebe. Na všech stranách ji lemují hory. Představte si jet po ní na koni... na kole... rogallo...


Planinu a silnici jsem si vyfotil eště několikrát - fascinuje mne.




To není UFO - to jsem musel fotit přes sklo autobusu. Poslouchám k tomu ted Radiohead, desku OK Computer. Sice se to k tomu moc nehodí, ale je to moc krásná hudba, zkuste to někdy! Jestli nevíte, kde to sehnat, stáhněte si prográmek eMule! www.emule-project.net


I těmhle stromům to sluší, ne?


Durmitor














Úzkejch silniček s podobnejma výhledama je v Černý Hoře spousta. Na kole... Když jede auto, musíte se uhnout daleko do trávy, tak jsou ty silnice úzký.



Cesta zvolna stoupá tady do toho sedla co je za rohem. Nejdřív asfalt, pak ne. To už řidič začíná nadávat. Docela jsem ho ale ukecal, že tohle proti Rumunsku ještě nic není, dokonce i začal skoro vnímat krásu těch hor kolem.





Zatočili jsme do doliny a najednou jsme v alpinskym pásmu. Šok. Vápence milujou bezodtoký jezera. Napsal jsem to dobře? No, je jich tady hodně, to jsem chtěl napsat.










Nová asfaltka se změnila na makadam. Naši řidiči mají trpělivost, a Karosa umí! Takhle to zní víc "proper", že? To slovo v uvozovkách je anglicky. Pokud si ale pamatuju, tak řidič nadával jak špaček...


Vyhýbání se...








Je to dálková cesta, co po ní jedem - vede až na hlavní silnici Nikšić - Bosna.



Co mám napsat? Že vápenec vytváří bizarní tvary? Ale to vidíte sami, ne?


No a snad taky vidíte, že ty hory se táhnou až na obzor a ještě dál...





Zastavujeme v sedle, 1902 mnm. Dostávám pochvalu od fotografů :-) No, totiž, že to je hezký místo k focení. Že se jen tak neprojelo. A že sám fotím, takže maj čas si to vyfotit v klidu taky... Autobusáci nemůžou věřit, kam až se jejich autobus dostal...







Salaš



Výsadek: na začátku Todorov Do, ve výšce 1890 mnm.


Původně jsme chtěli zajet ještě kousek dál, k Pištetu, a vylézt na Prutaš. Je už ale odpoledne. Neznám tempo všech účastníků výpravy,a bylo by velice nepříjemné zatmět v půlce výstupu. Proto volím cestu přes Govedi Do (neznamená to Hovězí Důl?) na Balju Gredu (2204) a Škrčko ždrijelo (2114), kde se po cestě dá tábořit skoro kdekoliv. Po cestě velice fotogenické počasí. Nízký mraky jsou pryč - lepší počasí jsme si nemohli přát!









Ideální místo na stany. Ale je tak krásně, nikomu se nechce to zalomit hodinu po příjezdu.


















Závrty




Fakt není moc o čem psát. No bylo tam krásně, no.---











Prutaš










Strmý, ale krátký vystup na Balju Gredu (z 2000 do 2204 mnm). Při výstupu spousty alpinek


Prutaš od na Balji Gredy. Je silný vítr a brzo bude večer - scházíme proto do sedla Škrčko ždrijelo (2114) a dál do doliny.





Sedlo Škrčko ždrijelo (2114) v popředí


Takto jsou vyznačeny veškeré značené chodníky na Durmitoru. Značky jsou většinou na skalách. Trasy vedou často přes exponovaná místa, někdy na hranici schůdnosti.


Šareni Pasovi - krásná skála s typickou vrstevnatostí. Po spodní části jejich úbočí vede značka dále až do sedla Samar (schované mezi oběma vrstevnatými kopci), 2075 mnm.
Nejprve ale scházíme na okraj doliny Škrka, kde je vítr slabší a kde se dala najít rovná místa na stany. Tak jako i po další noc na Durmitoru, naše stany budou rozesety v rozestupech asi 10m - vápencový podklad vytváří spoustu skalek a hrbů, mezi nima jsou rovná místa s trávou, ale nikdy ne dost široká, aby se na ně vešlo našich 20 stanů. A to s námi ještě tři lidé nejdou - nevzali si z domova dost velký batoh (výmluva :-)).


 
Šareni Pasovi





Je nás hodně, takže je veselo. Já bych s cestovkou nikdy nikam nejel, leda jako průvodce jako ted. Mám rád svobodu. Ale jednou za čas je fajn někam jít ve větší partě...



Travers k miniplesu Zeleni Vir. Pramen vyschlý, vodu lze nabrat tak maximálně z plesa.


Výstup do sedla pod Kukem, 2351 mnm.










většina z nás leze na Bobotov Kuk, 2523 mnm, nejvyšší to vrchol Durmitoru. Krásný výhled. Mírně exponovaný výstup. Ostatní čekají v sedle s batohy. Z Kuku se dá pokračovat po neznačené cestě dál na Bezimeni Verch. Vloni jsem si to sám za sebe udělal, ale bez lana je to docela riskantní. Na jedné šikmé plotně jsem měl fakt bobky. Plotna je dost šikmá a pod ní propad pár set metrů. A Goran, krásně chlupatý pes, kterého jsem potkal na stráni a který se mnou tři dny chodil po hřebenech, odmítal pokračovat, i když měl čtyry nohy a mačky (no měl drápy). Musel jsem mu vysvětlovat, že zpátky to už taky nejde... nakonec se rozběh a plotnu skoro přeletěl...  Kačena by to přeletěla v pohodě (Katka mi nevěří, že vypadá jako Kačka. Nebo právě věři?)



Pohled z Kuku na Črno jezero. Těsně za ním, na pláni, je Žabljak. Za ní, trochu nalevo, je vidět kaňon Tary.






Sestup ze sedla pod Kukem do Biljegov Do - přes dlouhé suťovisko.


Pod skálou teče čůrkem voda. Někdy jde nabrat jen s pomocí igeliťáku.




Ledena pečena, ledová jeskyně. To slovo mi připomíná pečeni.
Tentokrát vedou dolů stupy ve sněhu. Dole jezírko z tajícího sněhu, rampouchy, docela prima.



Pohled od Ledeni Pečeny k Zhablyaku. Víte, kdo je v pražskym telefonním seznamu poslední? Nějakej Žžžžžžabakov.



V jeskyni. Blbě se mi tam fotilo.


Hned pod Ledenou Pečenou taky táboříme. Ohniště je na dokonale schovaném místě, není vidět ani když jste několik metrů od něj. Spousta dřeva z kosodřeviny. Voní.



Plošina vedle Ledeni Pečeny, pod Oblou Glavou.


Obla Glava




Zase dole v Žabljaku.


Psi jsou tu velmi přátelští - turisté jsou jim zdrojem obživy




Naše pe-ro



Hezký to tady je, fakt.

další stránka: květy Durmitoru      index    Durmitor 2003